Ve výstavbě, bude upravený...
O chytrém zahradníkovi, aneb jak dosáhnout harmonické přírodní zahrady.
Díl čtvrtý - Zpravokořeňování a pěstování ze semínek
Blíží se nám jaro a mnozí z Vás budou kupovat a sázet stromky. Jsem velice ráda, že mohu o zpravokořeňování psát právě teď, protože jestli dostane šanci na zdravý růst alespoň jeden strom, tak to stálo za to. Článek bude krátký, ale velice netradiční a mnozí s ním nebudou souhlasit, ale prosím Vás zkuste se nad ním zamyslet spolu s 3. dílem o roubování.
Jsou zatím známé 2 metody zpravokořeňování. Jedna je spíše pro pěstitele, ale poradím Vám ten jednodušší způsob, jak postavit na vlastní nohy Vaše mladé stromky.
Pokud máte starší stromy, nebo stromy s roubem vysoko nad zemí, s tím už nic nedokážete a nechte stromy žít tak, jak jsou. U těch ostatních to jde.
TAKŽE:
Pokud si budete kupovat nové stromečky, tak máte vyhráno. Kupte si odrůdu, která Vám vyhovuje, ale aby byla naroubována na podnoži co nejníže u kořenů. Zasadíte je přesně proti zásadám, co Vám řeknou v zahradnictví, to jest roub zasadíte do země. Jestli je to možné tak, aby zem byla ještě cca 5-10 cm nad roubem (tam Vám vzniknou pravé kořeny). Stane se to, že s pravděpodobností 95% Vám Váš naroubovaný vršek pustí vlastní kořeny. Až je bude mít dostatečné, tak se sám odpojí od podnože a podnož uhyne. Jak to poznáte? Podle toho, že asi tak nejpozději druhým rokem Vám strom buď vůbec nezakvete, nebo jen velice málo, protože veškerou sílu dá do tvorby vlastních kořenů. Nelekejte se, je to přechodné, neznamená to žádné zplanění stromu. Uvedený stav může trvat až 2 roky (to znamená, že v daném období nebudete mít žádné, nebo jen málo plodů). Nebojte se, to jen strom sbírá síly a tvoří vlastní kořeny. Pak Vám už poroste do krásy (začne i rychleji růst) a bude plodit dostatečně.
Co získáte?
1. Strom, (odrůdu) kterou chcete, ale odolnější proti všemu a na vlastních kořenech
2. Strom, který nikdy nemusíte stříhat
3. Strom, s dostatečným množstvím plodů (mnozí se bojí, že jich bude málo) já zatím překonávám fázi tvorby vlastních kořenů, ale od stejně „postižených“ zahradníků, kteří jsou dál, mám potvrzeno, že úroda je bohatá
4. Strom, který Vám nikdy nebude od podnože obrážet planými výhony
5. Strom krásný, ale veliký – proto je to strom (zvažte proto jejich množství na zahradě)
6. Strom, který i když v mládí stromu (cca do 6 let stromu) náhodou omylem posekáte, tak Vám znova naroste stejný a za pár let (cca 4 roky) vůbec nepoznáte, že to byl jen useknutý pahýl
Pokud máte stromečky čerstvě zasazené (do roka) – můžete je vykopat a zasadit uvedeným způsobem, nebo pokud máte roub nízko u země, můžete u stromu navršit kopeček hlíny, kterým roub překryjete. Získáte také pravokořenný strom. Jen nezapomeňte. Že Vám možná další 2 roky nezaplodí – je to v pořádku.
Takhle vypadá 3letá švestka ze semínka
Pro úplné odvážlivce mám ještě jeden způsob, jak získat zdravý svobodný strom, ale trvá to cca 6-8 let než zaplodí (u meruněk a broskví asi za 5 let).
Zasaďte si strom ze semínka. Vyberte si plody, které Vám chutnají a zasaďte cca 10 semínek, nejlépe na místo, kde bude později růst strom (ať ho nemusíte přesazovat a ať si zvyká už od mala). Klidně všechny semínka zasaďte cca 0,5m od sebe, označte si místo tyčkou (nebo si je můžete ten první rok předpěstovat v květináči) a čekejte než trochu vyrostou a poprvé rozkvetou. Jestli Vám rozkvete více než polovina všech stromečků najednou ve stejném roce, měli jste štěstí a ani jeden nebude planý a můžete je rozdávat. Jestli Vám zakvetou 2-3 a ostatní ne, tak ty co zakvetly, vykopejte, nebo pořežte (je nutné do pařezu udělat zářezy, jako když krájíte dort na kousky - takhle stromeček zahubíte, jinak by obrazil od kořenů - někomu se to může zdát drsné, ale v přírodě to tak někdy chodí, stejně by na té hromadě nemohly žít všechny). Proč musíte vyhodit právě ty zakvetlé? Oni jsou to s velikou pravděpodobností pláňky - ty jsou nejživotaschopnější a ty my právě nechceme. Ty co zakvetou příští rok, tak to jsou právě ty, pro nás nejlepší stromy (kvalita plodů i odolnost je vyvážená). Ty co vykvetou ještě až další rok, tak ty je potřeba zlikvidovat také (mají velikou úrodu, ale jsou choulostivější). Uvedenou metodu jsem ještě zjednodušila, ale zatím nemám výsledky ve formě plodů, tak se o ní nebudu zatím zmiňovat (zájemcům mohu vysvětlit).
Pěstování ze semínek má obrovskou výhodu. Je to tak trochu dobrodružství - vůbec netušíte, co Vám z toho vyroste, a věřte mi, budete se na to těšit. No a ta největší výhoda je, že si můžete uvedenou odrůdu pojmenovat, jak chcete (na tu už se nevstahují autorská práva šlechtitelů). Takže časem se můžete chlubit např. s jablky se jménem Vašich dětí. Naše děti velice bavilo, předpěstovat si strom a tak máme nashi hrušku Ríšu a Našinku.
Přeji Vám hodně krásných zdravých stromů na zahradě, ve kterých se budou schovávat ještě i Vaše vnoučata.